Nábor

Shin

Těsně po tom, co jsi dořekl větu přiletěl motýl a vyslepičil ti zprávu.

Chijin Kataki (Yuki)

Upřela jsem na Yukiho svoje ohromné modré oči. Úsměv z mého výrazu zmizel
A máme tu prvního Trošku jsem se předklonila. Mluvila jsem pevně a důrazně To, že je Yamammoto Genryuusai jedním z nejsilnějších shinigammi v historii, ještě neznamená, že je bezchybný. I přes veškerou jeho sílu nedokázal zabránit velezradě a krádeži spojené s pokusem o atentát na krále. Zákon je zákon a všichni ho musí dodržovat. Celou dobu jsem mu hleděla do očí. Je nervózní, nic neudělá Šestnáctý důstojník? Doufám, že tam vpoledne budeš. Jestli je pro tebe takový dokonalý kapitán, jistě se s ním řijdeš rozloučit. Ještě něco?

Shin

C...cože ? Yamamoto-sotaicho má být popraven... bylo jediné co sem dokázal říct. Podíval sem se na bratra...

Shin

Půjdu. Aspon vzdám kapitánu Yamamotovi čest. řekl sem tiše...

Hisagi Shuhei

[b]Dobře, rád tě tam uvidím. Poslední dobou se toho děje opravdu hodně, ale nezbývá nám nic jiného než přidat se k novým kapitánům a dál bránit čest Seireitei.

Ayumi

Nejspíš to k ničemu nebude, pokud bych byla sama, ale kdyby se objevil někdo, kdo by se pokusil vrchního kapitána Yamamota osvobodit, mohlo by to pomoct...
Po asi půlhodinovém přemýšlení si najdu dokumentaci a začnu vyrábět rychle se odpařující uspávací kapalinu (uspává po vdechnutí) a uzavřu ji do tenkostěnných kuliček. Samozřejmě nezapomenu na pilulky-protilátky, těch si taky udělám pár... Mám na to necelé čtyři hodiny, tak aspoň několik málo kuliček bych stihnout mohla.

Spoiler:

Ayumi

Povedlo se ti to.

Akihiro


Najdu si místo, kde mám výhled. Pokud bude nějaká vzpoura tak pomůžu, ale sám do toho nejdu. Nejsem zbabělec, ale taky nejsem sebevrah.

Ayumi

Než nastane čas popravy, mám pět kuliček s uspávadlem a protilátku pro celkem čtyři osoby. V pravém rukávu schovám uspávadlo, v levém, kde mám i tantó, umístím protilátky. Na Soukyoku vyrazím tak, abych tam byla včas... přeci jen, rozkaz je rozkaz...

Yuki

"Budu tam." řeknu jí a můj pohled najednou žnážní "Ale v tom případě mě zajímá jedna věc. Jaký zákon Yamamoto-dono porušil, že si zaslouží popravu na Soukyoku?" zeptám se jí náhle s trochu vážnějším pohledem. Soukyoku je pro ty nejvážnější zločiny. Přece nemůžou takhle popravit so-taicha zato, že se jim postavil.

Yuki
Dozvíš se včas. So- taichou chce sám promluvit a říct, za co bude popraven. S těmito slovy ti gestem naznačila, že máš odejít.

Yuki

Možná nevím všechny informace, ale ot nevadí. Už bez úklony, jen zdvořilého kývnutí hlavou odejdu. Jdu na málokdy využívané cvičiště čtvrté divize a tasím své Zanpaktou. Trénink. Ano trénink, to je to co mě přivede na jiné myšlenky. Trénoval bych kiddou, ale to by mě mohlo připravit o síly, které budu ještě dnes potřebovat.

Kashike

Dobré ráno, fuku taicho- sama, jsem Kashike Gorin, váš nejvyšší podřízený. Pak si všimnu jeho pohledu na papíry. Mohu vám s tím pomoci? Celou dobu mluvím s ledovým klidem a nemrkám.

Shin

Nejspíš... podíval sem se na něj. Nebo počkat jestli se dostaví staří kapitáni a vymyslet něco jiného... blesklo mi v tu chvíli hlavou. Tak půjdeme tam rovnou ?

Sumairu Feisu(Kashike)

Podkapitán vypadá velice zajímavě. Nohy na stole, pobavený pohled, založené ruce, houpe se na židli.
Heh, chlape, ty mi jdeš do rány! Vypadá dobře, budem kámoši...A sám se nabídl, takže to bude pěknej hlupák. Budem kámoši Jo, trošku se mi to tu nakupilo. Jsem Sumairu Feisu, podkapitán 7. divize, ale to už asi víš. Rád tě poznávám, chlape! Vstal, došel k tobě houpavým krokem a podal ti ruku.

Hisagi Shuuhei

Kývl a vyšel z místnosti.


Všichni

Nastalo Poledne. Shinigammi se shromáždili na Sokyoku. Všude bylo hrobové ticho. Nikdo si nedovolil ani zakašlat. Jednotky byly nastoupeny každá v pěti řadách po čtyřech. Byli zde noví i staří kapitáni. Všichni je znali. Noví kapitáni šli s hlavou hrdě zdviženou stejně jako ti staří a každý nový kapitán stál vždy po boku toho starého. Pak vyšel Genryuusai. So-taichou vypadal, že má strach, ale rozhodně to nedával najevo. Došel ke kapitánovi první jednotky a něco mu řekl. Kapitán kývl a vybral čtyři lidi z jeho jednotky (mezi nimi i Chin Jin). Yamammoto se postavil pod Sokyoku a otočil se čelem do uličky mezi shinigammi. Po chvilce mlčení konečně promluvil:
Za svůj život ve Společenství duší jsem se toho hodně naučil a ještě více jsem viděl. Viděl jsem, jak se první Rukongaici hlásí do Shinouin akademie, jak na půdě pevnosti cvičí prvních pár členů Gotei 13, viděl jsem spoustu přátelství, ale i zradu, kvůli které v poslední době utrpělo celé společenství. Ano, chtěl jsem zde mít armádu bojovníků odhodlaně bránících krále a šel jsem za tím, to nepopírám, velice tvrdohlavě. Na svou tvrdohlavost jsem doplatil. Byl jsem zaslepen bojem natolik, že jsem si nevšiml hned dvou velmi důležitých věcí. Tou první byl samotný Král, jehož truhlici, klíč, ale i samotný život jsem měl s vaší pomocí chránit. Jediná polehčující okolnost pro mne je ta, že Král sám je naživu. To ale nestačí na osvobození od trestu za mou neschopnost. Tou druhou věcí, kterou jsem přehlížel, byla skupina těchto několika shinigammi, kteří se chopili situace a v momentě mé největší nepozornosti udeřili. Určitá vychytralost se jim opravdu nedá upřít. Zaútočit jednotně a bez varování, ze zálohy, to opravdu chtělo velké plánování. Čím mě ale překvapili, byla jejich ničivá síla, se kterou smetli prakticky kohokoliv, kdo se jim postavil do cesty. Mí přátelé neměli žádnou šanci. Vím, je to smutné, ale je to tak. Já sám jsem byl donucen odstoupit a kvůli zmíněným zločinům budu popraven zde, na Sokyoku. Pokud ale ještě stále věříte v mou nevinu, prosím Vás, poslední, co Seireitei potřebuje, je občanská válka.
Nevím, co se Vám teď honí hlavou, ale já říkám, že je lepší přiklonit se radši k novým kapitánům s ohromnou ničivou silou a dopomoci jim k získání toho, co si tu bývalí kapitáni budovali už pěknou řádku let- respekt, zkušenosti, přátelství, porozumění… Na druhou stranu, staří kapitáni vědí jak velet, mají zkušenosti a dokážou si poradit i bez ničivé síly. Ale krčit se v koutku a spřádat plány v těchto krušných chvílích je podle mne opravdu trochu zbytečné. Rozhodnutí je na Vás. Sbohem, shinigammi. Braňte krále a nebojte se použít plnou sílu na ochranu vašich životů i životů vašich přátel.

Ayumi

Mluví, jako by mu vymyli mozek... Ale jak to? Vždyť to je nejsilnější kapitán! To mají opravdu takovou sílu, že zvládli takhle pozměnit myšlení vrchního kapitána?! Jestli jo, tak co proti nim zmůžeme my ostatní? Ubráníme se jim vůbec, pokud se nás rozhodnou zlikvidovat?
Bezradně a se slzami v očích se rozhlédnu kolem.

Shunsui Kyouraku

Vypadá to,že Yama-jii, se rozhodl odejít bez nějakého většího efektu, skoro jsem doufal,že zapálí soukyoku jenomtak pro zábavu. Nějak nám zdědkovatěl. prohodil jsem tiše k Ukitakemu, všiml jsem si,že dokonce ani Kenpachimu nezůstalo jeho haori,přibylo mu pár jizev, naproti tomu nová 11ka jich taky měla požehnaně.. Ušklíbl jsem se, jenom kapitáni 13 ky a 8ičky si museli pořídit nová haori.

Ukitake

Uchechtl jsem se, ale pořád mi něco dělalo starosti. Yama-jii je opravdu nechá, aby ho popravili? Nemá třeba záložní plán, nepověřil třeba Sasakibeho...? Pokrčil jsem rameny. Jediný, kdo se tvářil nepřítomně byl Hitsugaya. Očividně prázdný pohled, pootevřená ústa, ruce volně svěšené, tělo uvolněné...Co je to s ním?

Yama-jiiho proslov pohnul spousty shinigammi. Někteří začali plakat, jiní jen zaraženě stáli.

Yuki

Po tvářích mi tekly slzy. Tohle přece není možné. To není náš kapitán Yamamoto? Kdepak, tady něco nehraje. On by tohle nikdy neřekl. Nenechal by si vzít psot vrchního kapitána. On by se pral s těmihle hejsky do posledního dechu. CHtěl jsem původně vystoupit a něco říct, ale takhle? Takhle to nemá smysl. Když donutili kapitána Yamamotaka k tomuhle? Co můžu zvládnout je. Nezbývá než se držet svých povinností shinigami a doufat, že tihle noví dostanou co si zaslouží.

Otřel jsem si slzy a nasadil sveřepí výraz. Pak jsem udělal krok vpřed a uklonil jsem se v pasu kapitánu Yamamotovi. Přímo jemu. Ohnul jsem se v pase, ruce podél těla a tak jsem zůstal, čekaje jestli se přidá i někdo další kdo mu tak vyjádří úctu.

Sasakibe

Chytl jsem rukojeť meče stejně jako dalších pár členů první divize. Co to sakra dělá? Udělal jsem krok vpřed. Když jsem viděl, jak se uklání, vzalo mě to u srdce a na tváři se mi rozlil spokojený úsměv. Tak přece jsou tu ještě shinigammi věrní So-taichovi. Postupně se sklonila většina bohů smrti. Jen někteří zůstali. Kira a Hisagi se sehnuli mezi posledními.

Ayumi

Když jsem viděla, jak se Yuki-san uklání, zastyděla jsem se, že mě to nenapadlo a uklonila se taky.

Akihiro



Nevěřim tomu, že takhle kecá z vlastní vůle. No jo, tady se nic zábavnýho nestane. Odfrknu si. Sbohem dědku. Stojím a vyčkávám na to, co se bude dít dál.

Shin

Tohle má být Yamamoto-sotaicho ? Nic jiného....žádný alespoň poslední odpor ? pomyslel sem si. Hlavou se mi toho honilo mnohem více. Sledoval sem co se bude dít dál. Pokud mu mysl skutečně zatemnil strach....jakou máme šanci ? Musím zesílit....abych mohl alespon zmírnit dopad arogance těch nových...

Chin Jin

No to je milý celej den se vyhejbám zdárně jakýkoli práci a teď si mě vytáhne kapitán no tak fajn. Zůstala jsem stát a byla jsem připravena na popravu.

Nikdo z popravčí čety se ani nepohnul. Všichni hleděli s pevným odhodláním na So-taicha. Ten se naposledy rozhlédl smutným, ale pevným pohledem po všech, po Seireitei, podíval se do slunce, které se tyčilo přímo nad ním, svlékl haori a složil ho pod Sokyoku. Čtyři z popravčí čety mu nandali pouta a kapitán se vznesl. Poslední jeho slova směřovala k Chin Jin. Byla naprosto neslyšitelná kýmkoli jiným. Největším mozkem a zároveň nejslabším článkem v boji je kapitánka 8. divize, Matsudai Suimin. Nalož s touto informací dle svého rozhodnutí. Je důležitá a slabá, s tím se dá něco dělat.

Přistoupil kat. Nikdo se už neodvážil ani hlesnout.
Sokyoku v podobě fénixe vzlétlo k obloze a zadívalo se Yamammotovi do očí. Jejich pohledy se setkaly a Sokyoku se přiblížilo ke kapitánovi. Zažehlo ohromnou září a když si přihlížející odkryli oči, vrchní kapitán Yamammoto Genryuusai byl mrtvý.

O pár minut později
Po krátké pietě jste byli vyzváni k odchodu a nastalo běžné odpoledne.