Výlet

Uryu se usmál, blafuje, takhle nikdy neskákal.. blbec..

Michal se vynořil, dost pomalu doplaval na břeh opatrně s nehorázně rudým břichem vylezl ven a ustlal si do trávy. Tý vole..

Co skočíš nejlepšího, začal hecovat Michal z břehu..

Keiite

"Haha, nevím co nejlepšího, ale po tvém výkonu cokliv co skočím bude lepší. Ale je vidět že ti nechybí odvaha a zbrklost." řeknu a zasměju se. "Hádám, že po druhé už by jsi to neskočil." řeknu. Třeba ho to zase vyhecuje.

Tse, řekl ten praštěný nezmar a vstal.. Dvojitý salto s pěti vrutama.. Vyběhl nahoru,, HUUUUAAARGH.. hollow hlas byl nezaměnitelný, Uryu se koupal dál, ale Michal aktivoval luk.

Martina to slyšela taky...

Keiite

Rychlý Hiren a už si natahuji ruakvici a aktivuji luk. Koukám po Hollowovi. To jsem mohla čekat.

Martina

"To je kretén, to snad neni možný!" okamžitě nechám procházky a běžím tím směrem, odkud slyším hollow a případně cítím jeho reiatsu...

Martina doběhla na místo, Uryu se nevzrušeně dál koupal, a ostatní tam stáli s nataženými luky, vtom se prohnal krajinou žlutý šíp a hollow, který se vám akorát objevil v dohledu byl poslán zase kamsi..

Michal odvolal luk... Tohle nebylo moc fér..

Na verandě stála mamka s natáhnutým lukem a právě se oba s Ryuukenem bavili Michalovým výrazem.. Haha, moc vtipný.. odvolal luk a skočil si jedno zvratné salto...

Keiite

Hmm tak nic. Ještě že nad námi bdí naši ostražití rodičové. Shodím zase ruakvici a hupsnu si šipku po zadu. Teda je tu zatím fajn, musíme sem jezdit častěji.

Martina

"Pitomče," zavrčim na Michala, otočim se a vydám se zas pryč.

Michal vykoukl nechápavě z vody, co je ti? odrazil jedovatě z vody..

Uryu právě ležel na zádech a posílal proudy vody na vynořující se Keiite..

Keiite

Dostanu vodou do obličeje hend po vynoření. Oklepu se a otřu si obličej. "Ty neřáde," řeknu a zasměju se a cáknu mu do obličeje.

Spoiler:

Martina

Naštvaně se zastavím a otočím se.
"Co mi je?! Sereš mě, jak přivoláváš hollow, tohle!" vykřiknu a pak si rukou přikreju pusu, protože mi dojde, že mamka to nejspíš taky slyšela. Nervózně se rozhlídnu a pak se rozběhnu někam do lesa. Pokud tam neni les, tak prostě pryč.

Keiite

Po křiku Martiny se zvědavě podívám na Michaela. "Co tí myslela," řeknu maličko ostře, ale ještě nic vážného.

Uryu opětuje palbu vodou a dost se baví..

Mamka vhází do dveří.. Ee, prosím? otočí se pobaveně, kdežto Ryuuken se tak pobaveně netváří, cože? Michale?

Myslím, že to evakuuju.. Vydechne a bere roha směr les co zmizela martina

Keiite

"Však on té otázce neuteče. Jen to oddálí," řeknu schytám ošklivou vlnu do obličeje. "jen počkej ty prevíte!" Zasměju se a skočím po Uryovi. Podrazím mu nohy a vylezu mu na záda a sanžím se občas držet pod vodou. S mojí váhou mi to stejěn asi moc nepude.

Martina

Běžím tak dlouho, dokud nejsem z dohledu a nenajdu nějaký opuštěný kus lesa. Tam pak najdu vhodný strom, hirennu na větev, posadim se tam a jak nejvíc to půjde, skryju své reiatsu.
Nechci, aby mě našli, kdyby se mě rozhodli hledat.
Mapu a mikinu si položím do klína a pohledem hypnotizuju nějakou větev.
To snad neni možný. Je to jako tenkrát. Vždycky, když něco řeknu, tak z toho jsou akorát problémy. Proč jsem se nenarodila němá? Nechtěla jsem, aby z toho měl průser... A už vůbec jsem nechtěla, aby se o tom dozvěděla mamka... Nechci se tam vrátit...

Michal

Jseš jediná bytost v okruhu 300 metrů, okolo jsou jenom veverky a trocha quinci reiatsu, schovávat se můžeš v davu, ale v ne prázdném lese. Ozve se klidně asi dva metry vedle Martiny, proč si zdrhla? Oba rodiče se tou hláškou pobavili, Ryuuken teda tak ne, ale vem to čert..


Uryu

Vynořil se z vody a lapal po dechu, bléééh, obloukem trochu vyplivl daleko od vás.. No počkej.. A ponořil se pod hladinu.. Za chvilku Keiite někdo čapnul za nohu a táhnul jí dolů..

Martina

"Mamka neni ráda, když dělam nebezpečný věci, nechci, aby to věděla... Nechtěla jsem to říct..." odpovim a dál hypnotizuju větev. "A teď nevim, co mam dělat, abych nemusela říct pravdu..."

Michal

Co blbneš, proč by to jako neměla vědět? Tvoje mamka je taky Quinci, a ví co to obnáší.. odmlčel se, lhát? třeba..

Keiite

Jen počkej já se nedám. Pořádně mu dám ruce okolo krku a semknu je, aby mě ze sebe nestáhnul.

Martina

"Prostě jí to nechci říkat... A lhát? To neumim... Kdybych to uměla, tak si spolu teď nepovídáme..." povzdechnu si, zavrtim hlavou, vezmu mikinu a mapu a hirenem seskočím ze stromu. "Snad něco cestou zpátky vymyslim... Když nemusim vyloženě lhát, tak zvládnu okecat všechno..."

Uryu

Tak lehce se nedá a díky mokru se mu podaří se vykroutit, nepustil tě a nyní tě drží okolo pasu, zmateně se usmál, napůl se odpíchl nazad a přitom a pořádně vycákl spršku vody Keiite do obličeje.

Michal

Okecávat, lhát, to je skoro totéž, přemýšlí nahlas, zařadí se vedle tebe a srovná krok, mě de dolaďování výmluv, tak než to rodičům budeš vysvětlovat, tak mi to sděl já to upravim.

Martina

"Hm..." zírám do země a přemýšlím. Po chvilce řeknu: "Byla jsem na tebe naštvaná a řekla jsem to jenom tak, abych tě taky naštvala? Nevim, nic lepšího mě nenapadá a popravdě to neni zas tak pitomý..."

Keiite

Jen počkej já ti ukážu. Když mě chytne okolo pasu a a pak mě ocáken, tak neváhám. Vklouznou ejdnou sovjí nohou ze jehou a škubnu k sobě, s tím mu zároveň zatlačím do prsou. Výsledek by měl být solidní pád na záda.

Uryu

Uuuž nemůžu, prohlásil zadýchaně Uryu, a vylezl na břeh kde sebou plácnul do trávy..

Michal

To by šlo, prohodil.

Martina

"Ok," souhlasím a pokud nic neříká, pokračuju k chatě mlčky. Pokud tam dojdeme, zamířím do pokoje pro knížku, kterou si hodlám donést ven a číst. Vysvětlovat začnu až ve chvíli, kdy se mě někdo na něco zeptá.