A zpět do normálu

Náměstí bylo lehce poničené, sem tam osmahlé stěny, trochu omlácené budovy, zbytky reiatsu. Ale jinak zde opět zavládl klid.

Kurosaki Ryu

Dopr. To nebude mít starosta radost. usměju se a skočím zpátky do těla. Zvednu se a mířím ke strejdovi ohlásit návrat...

Nagashi Hiroyitsu

Z nedalekého domu jsem ještě sledoval co se stalo dal a potom co to skončil jsem se jenom usmál otočil se a namířil si to domu a rozhodl po docela dlouhé době vytáhnout svůj meč a zatrénovat si... ale ne moc dlouho, protože další den jsem musel vyrazit do školy za práci a ještě oznámkovat písemky...

Slunce se klonilo k obzoru, až zašlo za nejvyšší budovy a pak zmizelo úplně. Noc byla krušná. Nagashimu, Kurosakimu a všem postavám s vyšším reiatsu, kteří byli ve městě (i holky na chatě) se zjevil onen neznámý muž z odpoledne a šeptal: Potřebujeme armádu. Schyluje se k občanské válce. Kapitáni Gotei nejsou pravými kapitány. Najděte lidi s velkým reiatsu. Najděte ostatní a postavte armádu. Pak se vypařil a nastalo ráno.

Nagashi Hiroyitsu

Po zjevení a vykládaní toho může jsem si pomyslel že je to blbost... ale pořad mi to leželo v hlavě a přemýšlel nad tím... nakonec jsem se rozhodl někoho zeptat a možná se něco více dozvědět... popadl jsem pro všechny případy svůj meč a rozhodl se najít toho kluka co se po boji vrátil do svého těla a zůstal v lidském světě...

Kurosaki Ryu

Pfff. To je pěkný. Doma to řeknu bratrovi. zašeptám akorát a pokračuju. Dojdu až před onen krámek se sladkostmi a na tváři se mi roztančí úsměv. Vejdu a zavolám. Urahara-san, jste tu ?

Kurosaki Ryu

Ale...jen vám jdu vyřídit pozdrav od bratra. Právě sme se vrátili z dovolené. řeknu s úsměvem. Dále...na náměstí sem potkal skupinku shinigami a armádu holow. Chvilku sem se s nima mlátil a pak se tam objevil chlápek kterému z prstů vylétali holow. Potom se tam objevil i stařík o kterém brácha mluvil jako vrchním kapitánovi. A hned potom následovalo zjevení toho chlápka který řekl že máme sebrat armádu protože současní kapitáni gotei nejsou praví kapitáni. vychrlím na něj jedním dechem. Tak...a teď hlavní důvod. Máte tu ještě výborný melounový žvejky co sem si kupoval minule ? široce se usměju...

Urahara Kisuke

Už v polovině poslední věty k tobě letěl sáček se žvýkačkami. Jsou vynikající, že? usmál se, ale hned zase zamyšleně stáhl obličej. Jak vypadal ten muž, co mu z prstů létali hollow?

Kurosaki Ryu

Na oplátku po něm hodím peníze za žvejky. Mno... vracím se do momentu kdy jsem ho viděl a popisuju Uraharovi-san přesně jak vypadal. Víte o koho se jedná ? optám se potom.

Urahara Kisuke

Na chvíli mu na tváři strnul úsměv. To vypadá na Architekta. Ale to, že se ti o něm zdál takový divný prorocký sen, vypadá spíš na zkaženou večeři. Takové síly jako vyvolání hollow a dostávání se do hlav nikdy neměl a já doufám, že nikdy mít nebude. Každopádně zkus najít lidi s větším reiatsu a promluv si s nimi o tom.

Kurosaki Ryu

Zkažená večeře nebyla. odpovím s letmým úsměvem a zase nahodím svůj standartní výraz. Viděl sem jednoho chlapa...viděl shinigami, zkusím ho po večeři najít. usměju se. Nemáte nějaký typ ? Jestli se tu někde nevyskytuje někdo s vysokým reiatsu ? Krom rodiny Ishida teda.

[b]Nagashi[/b]

Chtěl jsem sice jít zjistit, ale nějak jsem to moc nedomyslel a zapomněl na moji práci a škola mě hodně zdržela... Při přestávce když jsem měl volno asi tak na tři hodiny jsem se vídal do ulic, koupil jsem si sodovku a toulal po městě a jen tak se díval po okolí jestli nenajdu zase někoho tak divného jako předtím a taky abych si dal pauzu od práce...